Kuchyňské noční můry a Ano, šéfe

pátek 21. únor 2014 10:58

Televize Prima již brzy uvede britskou verzi Ano, šéfe  aneb originální pořad o záchraně restaurací, v hlavní roli šéfkuchař Gordon Ramsay. Bude to předabováno tak, aby diváci neslyšeli peprný slovník pana Gordona. Diváci  budou moci vidět, jak se liší původní verze a ta česká.  Bohužel ale neuslyší, jak Ramsay mluví (bude nadabováno a okleštěno od vulgarit). Je celkem zajímavé srovnat, jak se liší stejný pořad v ČR, SR, USA a UK.

Pořad Ramsay’s Kitchen Nightmares v Česku znají diváci pod názvem Ano, šéfe. I na Slovensku už se vysílal. Původní britská verze se dá přeložit jako Kuchyňské noční můry. Ale ať už se pořad jmenuje tak či onak, pořád je to stejný koncept (až na hvězdičky) jako u originálního pořadu, kde vystupuje přední světový šéfkuchař Gordon Ramsay.  Gordon Ramsay vystupuje i americké verzi  pořadu Kitchen Nightmares. Jenže, když dva dělají totéž...

V britské verzi pan Ramsay přijede do restaurace, objedná si jídlo, pochválí nebo ne, pozná majitele a provozního, vyslechne si problémy a přání, podívá se do kuchyně, jak se vaří, promluví si s kuchařem. Pak se podívá na čistotu kuchyně. Protože většina restaurací má podobné problémy, většinou dojde na změnu jídelníčku a někdy i úpravu interiéru samotné restaurace a někdy i změny v personálu a někdy je potřeba i změna jména restaurace.

Ač je pan Ramsay sprostý a lítá tam slovo FUCK každou chvíli, britský pořad (aspoň verze archivní na internetu) necenzuruje, a tak divák slyší lamentace Fuck me nebo Fucking unbelievable dost často. Ač nejsem nadšená z podobných slov, u šéfkuchaře GR to beru. A někdy se divákovi stejně chce zvolat WTF, když vidí některé kuchyně (v britské verzi také vidíme často Gordona, jak si obléká rondon a mluví u toho, vždy podobný záběr).

Ramsay zdůrazňuje to samé, co všichni úspěšní majitelé restaurací a šéfkuchaři: jednoduchý jídelníček, vaření z místních surovin, sezonní potraviny, méně jídel a kvalitně. Britské restaurace trpí často stejným neduhem jako ty české. Příliš mnoho jídel, každý pes, jiná ves. Kdyby se provozní na dvě minuty posadil a zamyslel, zjistí, že to kuchař nestihne, kdyby náhodou přišlo sto hostů a každý si dal jiné jídlo, dle 100 jídel na jídelníčku. V jednoduchosti je krása. Jednoduché, kvalitní a ať vynikne chuť hlavní potraviny a ne mouky,glumatátu a podivných koření. Pan Ramsay jim ukáže, jak se vaří, asistuje s recepty. Pomáhá sestavit jídelníček. Pokud je restaurace nepopulární, vyjde do ulic a snaží se zjistit od lidí proč. Pak se dělají změny.

Po změnách, které GR navrhne, je to již na samotné restauraci. Po nějaké době se přijede podívat, zda restaurace funguje nebo ne. Nedává žádné hvězdičky jako v Česku nebo na Slovensku. Je to již mnoho let, co se tento pořad vysílal, některé restaurace jsou stále otevřeny, jiné zkrachovaly. V jedné ho dokonce majitelka pomlouvá dodnes, protože ho viní za krach podniku, který ovšem krachnul hlavně její vinou.

Britská verze se vysílala na Channel 4 a kdo nežije v Británii, nemůže se podívat do archivu této televize na jednotlivá videa, dá se ale najít na you tube.

V Česku tento pořad funguje prakticky stejně. A už známe klasické nabubřelé majitele restaurací, kteří nejsou povoláním kuchaři, o kuchyni nevědí nic, většinou jsou z jiné profese a chtějí rychlý zisk a málo práce. Komplikované jídelníčky. Špinavá kuchyň. Nevábné prostředí. Drzý personál. Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich navrhne změny. Pak se na místo činu vrátí a udělí podniku nějakou tu hvězdičku. Nebo taky ne.


Český pořad najdete na Tv Prima a slovenskou verzi toho samého v bledě modrém v archivu televize Joj. Na Slovensku pořad uvádí český šéfkuchař Jaroslav Žídek, který je relativně klidnější narozdíl od Zdeňka Pohlreicha. Pohlreich nejen nadává pěkně sprostě (i když do Ramsayho má pořád daleko), ale často by si trhal vlasy nad stavem některých restaurací, kdyby nějaké měl. Slovenský pořad je celkově tak trošku slabším odvarem toho českého a ten český zase slabší odvar toho anglického.

Americká verze se liší též. V USA si  velmi často vezmou britský pořad a změní ho k obrazu svému. V případě Kitchen Nightmares je to změna z vaření na citové výlevy.
Ramsay nadává, a protože americká televizní rada nestrpí sprostá slova, pořad je cenzurován, a tak pana Ramsayho vypípávají. Během pořadu člověk slyší víc pípání než řešení problémů. Celý pořad má navíc voiceover (vypravěče, který divákovi připomíná, co se stalo a co se stane, co jste viděli a co uvidíte).

Tak jako jinde, Ramsay přijede, ochutná. Podívá se i od kuchyně a zhodnotí vaření-čistotu. A pak se řeší problémy. Hádají se. Nadávají si (to divák slyší v sérii píp píp píp píp). Narozdíl od britského konceptu se USA zaměřilo na drama. Hádky. Malichernost. Špína. Hádky majitelů a personálu. Koho zajímá jídelní lístek, koho zajímá názor lidí, koho zajímá recept? Pro amerického diváka je vše servírováno jinak. Tak jako Babica prohazuje a zkarikuje potenciálně dobré přísady na pánvi a pak je hodí na talíř, tak USA prohází sice potenciálně dobré přísady, ale výsledkem je blaf.

Štěkavý tón pořadu, kde se handrkují hůř než babky na trhu odradí každého, kdo se zajímá spíš o vaření a úroveň restaurací. Ramsay nevaří, ale v poslední minutě po 42 minutách drama se vždy objeví nový jídelní lístek, je změněný dekor restaurace. Výsledek se dostaví jakoby bokem. V USA se pan Ramsay jeví jako arogantní a sprostý typ. V UK se jeví jako někdo, kdo se opravdu vyzná v kuchyni, v podnikání, záleží mu na jednotlivých lidech, nesnese nesmysly a snaží se pomoci. Ukáže, že opravdu umí vařit. Ukáže, že to jde jinak. V USA se ale střih a produkce zaměřili na štěkavé drama.

Opět díky you tube lze najít vzorek amerického pořadu ve stylu vypravěč, drama, píp, píp, hádka, píp píp.


Tento britsko americký rozdíl není patrný jenom v Kitchen Nightmares, v současné době běží na Channel 4 britská verze americké soutěže, kde se vaří, The Taste. Rozdíl je zase jednoduchý.  V UK je to víc o receptech a vaření, v USA o dramatech, hádkách. Masterchef a jiné pořady jsou na tom podobně, to samé třeba Výměna manželek.

Silvie Watson

Silvie W.Odpovedi II.23:3925.2.2014 23:39:03
ZipPěkné srovnání...16:1724.2.2014 16:17:33
Lída V.My jsme to doma sledovali.23:3821.2.2014 23:38:18
ZuzkaMně stačil náš sprostý Pohlreich21:2321.2.2014 21:23:03
Silvie W.Odpovedi20:4121.2.2014 20:41:56
Milan JirásekHezký večer.20:2221.2.2014 20:22:45

Počet příspěvků: 7, poslední 25.2.2014 23:39:03 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Silvie Watson

Silvie Watson

Kniha přání a stížností, o tom co mne baví a nebaví, co se mi líbí a nelíbí. Pohled na Evropu či USA.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy